Pitná kúra v Mariánských Lázních

Mariánské Lázně se chlubí  bohatstvím přírodních léčivých zdrojů, hlavně minerálních pramenů, a specifickým podhorským klimatem. V okolí Mariánských Lázní vyvěrá přes 100 minerálních pramenů, ve městě jich najdeme kolem 40. Zachyceno a využíváno je 53 z nich.

Kolonády a altány zastřešující jednotlivé prameny dokreslují malebnou lázeňskou atmosféru.

Vývěr tak rozdílných pramenů v těsné blízkosti na malém území je balneologickou raritou nejenom v Čechách ale i v celé Evropě. Vzduch je prosycen blahodárnými záporně nabitými ionty, což je dáno jednak minerálními prameny, fontánkami a množstvím srážek. Svědčí o tom dvěstěletá tradice lázeňství postavená na léčivé síle pramenů.

Léčivé účinky  pramenů byly známy mnichům tepelského kláštera, kteří nechali provést jejich chemickou analýzu, a začaly jednotlivé prameny jímat a užívat k pitné kúře a k minerálním koupelím. Roku 1818 bylo místo prohlášeno veřejným lázeňským městem, začali přijíždět první návštěvníci a sláva lázní se začala šířit do celého světa. K léčebným procedurám jsou používány kromě minerálních vod i jiné přírodní léčivé zdroje – peloidy - rašelina a slatina a přírodní léčivý plyn – Mariin plyn.
Mariánské Lázně jsou nejmladší z proslulého západočeského lázeňského trojúhelníku. První lázeňská sezóna začala v Mariánských Lázních až na počátku 19. století.

Díky chemické rozmanitosti zdejších pramenů jsou Mariánské Lázně vhodné k léčbě velkého spektra nemocí.

Minerální prameny: Teplota všech mariánskolázeňských minerálních pramenů se pohybuje od 7° do 10°C, jsou to tedy studené kyselky.
Při naordinovaných pitných kúrách se zpravidla pije tři čtvrtě litru denně. Množství vypité minerální vody se však pohybuje podle diagnózy a stavu nemocného.

Důležitý je také pohyb při pití, procházení se např. po kolonádě, co vede k protrahované diuréze, a to je hlavně u urologických onemocnění žádoucí. Staří lázeňští lékaři doporučovali rytmus pití - deset kroků, jeden lok. 
Obvykle se pije před jídlem, protože pití na lačno reguluje funkci žaludku a střev lépe než pití po jídle. V některých případech pití minerální vody během jídla nebo po jídle zvyšuje vstřebávání potřebných minerálů do těla.

Rudolfův pramen

Rudolfův pramen vyvěral v lukách v Úšovicích jako Luční. Nazván byl dobově podle korunního prince a čekatele na trůn po Františku Josefu I. – Rudolfa.
"Rudolfka" založila pověst Mariánských Lázní jako lázeňského místa.

Má protizánětlivý účinek, užívá se u chorob ledvin a močových cest. Pramen má vysoký obsah vápníku a proto je pitná kúra vhodnou doplňkovou terapií při léčbě osteoporózy.
Jeden litr této léčivé minerální vody může pokrýt asi 30 % denního potřebného množství vápníku. Proto je Rudolfův pramen vhodný u potíží, které vyvolává osteoporóza a u některých nervových a svalových potíží.
Neméně důležitou složkou této léčivé vody je hořčík, který působí příznivě v prevenci srdečních a cévních chorob a u koronární sklerózy.
Obsah železa v prameni je cenným zdrojem tohoto prvku při doléčování nemocných po operacích a k podpoře léčby chudokrevnosti.

Kde ho naleznete: v pavilon Rudolfova pramene v parku Úšovicích, vývěr do Úšovického potoka u Pavilonu Rudolfova pramene, nebo v pavilonu Křížového pramene na hlavní kolonádě a v Malé kolonáde Karolinina a Rudolfova pramene (naproti Společenskému domu Casino).

Karolinin pramen

Karolinin pramen byl v roku 1870 pojmenován na počest manželky císaře Františka I. pramenem Karoliny Augusty, do té doby nosil jméno Nový.

Karolinin pramen je chemicky přírodní slabě mineralizovaná ydrogenuhličitano-hořečnato-sodno-železnatá kyselka. Pro svůj vyšší obsah hořčíku (poměr vápníku a hořčíku je 2:5) se pramen užívá při urologických onemocněních, při léčení ledvinových kamenů, protože hořčík působí proti tvorbě těchto konkrementů. Vápnik a hořčík se považují za prvky s protizánětlivými účinky.
Karolinin pramen je velmi oblíben jako osvěžující, hlavně v letním období.

Kde ho najdete: Pavilon Karolinina pramene na kolonádě a Pavilon Křížového pramene na kolonádě

Křížový pramen

Nejslavnější pramen – Křížový – se původně nazýval Slaný, stejně se tehdy říkalo i Ferdinandovu prameni. Samotný Křížový pramen byl znám od nepaměti okolními vesničany a nazýván "Slaný" podle slané chuti. Vyvěral z dutého pařezu.

Ačkoli Křížový pramen není nejstarším známým pramenem, dosáhl takřka světové proslulosti. V roce 1749 se anály tepelského kláštera zmiňují poprvé o Křížovém prameni jako o „slané kyselce“. Když v roce 1749 postavil tepelský lékárník Damián Schulz vysoký kříž z tesaných trámů v blízkosti Slaného pramene, začalo se prameni říkat Křížový.

Křížový pramen je silně mineralizovaná chemicky hydrouhličitano-sodno-sírano-železnatá kyselka. Dříve se takovým kyselkám říkalo prostě „glauberské“ nebo „salinické“. Přítomnost síranů ve vodě vyvolává projímavý účinek (při požití 3/4 litru za den).
Zajímavá je rozdílnost účinku v závislosti na teplote Křížového pramene, teplý se doporučuje u průjmů, studený proti zácpě. Také vnější aplikace - mytí obličeje je vhodné u akné.
Voda pramene ovlivňuje žaludeční a žlučovou sekreci. Pro svůj terapeutický účinek se dnes užívá především u onemocnění zažívacího ústrojí (nemoci žaludku, střev, žlučníku, jater a pankreatu), předepisuje u chronických chorob žlučníku, zánětu žlučníku, po proběhlých zánětech jater a pod. Je užívaná i u nemocí látkové výměny jako jsou obezita, dna, diabetes mellitus a u alergických onemocnění.

Kde ho najdete: Pavilon Křížového pramene na hlavní kolonádě

Ferdinandův pramen

Má sedm vývěrů, pro pitnou léčbu je dostupný pramen Ferdinand I. Ferdinandovy prameny tvořily původně jediný pramen, nazývaný Slaný nebo Úšovický. Později byl i pramen pojmenován podle krále Ferdinanda. Je vůbec prvním pramenem, který na sebe upoutal pozornost v tehdy neosídlené, pusté krajině pohraničních lesů. Od XVI.stol. bylo ho několikrát použito k výrobě soli – ovšem se záporným výsledkem, neboť nešlo o sůl kuchyňskou, nýbrž o sůl projímavou.

Nad pramenem dal opat Reitenberger roku 1826 – 27 zbudovat klasicistní kolonádu místo staré dřevěné boudy. Tato kolonáda je podnes krásnou architektonickou památkou jemně zapadající do prostředí lázeňských parků.

Pramen Ferdinand VI, dává ideální stolní minerální vodu vzhledem k velkému obsahu absorbovaného CO2. Plní se výhradně do lahví pod názvem „Excelsior“.

Svým složením odpovídá Ferdinandův pramen Křížovému pramenu, je však o něco více mineralizován. Má výrazně slanou chuť a je mírně projímavý. Účinky a indikační oblast se shoduje s Křížovým pramenem.
Je to zemitá železnatá kyselka s menším obsahem minerálních látek a vysokým obsahem vápníku. Pramen se plně využívá pro pitné kúry a k přípravě uhličitých koupelí.

Kde ho naleznete: Kolonáda Ferdinandova pramene v lázeňském parku v Úšovicích

Ambrožův pramen

Ambrožův pramen byl nazván podle osvíceného opata Jeronyma Ambrože, který usiloval o zpřístupnění těchto zdrojů nemocným. Je nazýván také pramenem Lásky. Svým vysokým obsahem železa léčil již kdysi chudokrevnost, zbarvoval tváře do růžova.
Jedná se o slabě mineralizované železnaté kyselky, dodnes využívané pro vysoký obsah železa u některých forem chudokrevnosti a pro svůj diuretický účinek také při onemocnění močových cest, zejména při močových kamenech.
Železo je potřebné ke stavbě hemoglobinu. Mnoho nemocných po operacích, s gynekologickými potížemi, a také s pokročilými afekcemi ledvin a močových cest je výrazně anemických a železo z Ambrožky se zužitkováva lépe než železo z preparátů.
S úspěchem pijí Ambrožku i nemocní po transplantaci ledvin. Obsahuje také nejméně natria, proto se ho nemusí obávat i hypertonici a kardiaci.
Vody se používá jednak k pití, jednak k přípravě uhličitých koupelí.

Kde ho najdete: v parku pod Centrálními lázněmi

Lesní pramen

Lesní pramen se nachází na okraji města v malebném zákoutí Lesního parku.
Je představitelem alkalicko-salinicko-muriatických kyselek. Svým obsahem železa a CO2 se navíc řadí mezi železnaté kyselky.
Pramene se užívá k pitným kurám a ke kloktání přímo o vývěru ale také k inhalacím a po ohřevu k minerálním koupelím.
Jeho blahodarný vliv se využívá u onemocnění dýchacích cest ( chronická bronchitida, asthma bronchiale, alergická rýma) , u nemocí gastrointestiálního traktu. Je též vhodný k léčbě některých urologických chorob, např. močových kamenů z kyseliny močové.

Kde pramen najdete: Klasicistní pavilon u Třebízského potoka

Mariin pramen

Mariin pramen je pro Mariánské Lázně význačný tím, že se používal jako první pramen ještě před založením lázní. Název Mariina pramene pochází od zde kdysi visícího mariánského obrazu. Má důležité místo v historii města, jelikož dal tomuto městu svoje jméno.

Mariin pramen je netradiční pramen, jelikož je to jedinečný přírodní plyn, oxid uhličitý - je to ve skutečnosti mocný vývěr plynu (99,7% CO2), který se druhotně rozpouští v povrchové vodě. Pro charakteristický zápach po stopách sirovodíku se mu říkalo Smradlavý.

Dnes se užívá k přípravě suchých plynových koupelí, tzv. plynových obálek a podkožní aplikaci k tzv. plynovým injekcím. Snižuje krevní tlak, zlepšuje činnost srdce, napomáhá k prokrvení dolních končetin, zlepšení sexuálních funkcí. Používá se při onemocnění kloubů, páteře a ischemické choroby srdeční.

Pramen Alexandra

Minerální pramen vyvěrající v parku pod hotelem Cristal. Chemickým složením je velmi podobný Ferdinandovu prameni. 
Pramen má vysoký obsah sodíku a sulfátů a používá se mimo jiné při nemocech trávicí soustavy a chudokrevnosti. Původně se mu díky podobnosti s Křížovým pramenem říkalo „Mírný Křížový“ nebo „Jemný Křížový“. 
Je předepisován u citlivějších pacientů se sklonem k průjmovým stolicím, u kterých silnější Křížový a Ferdinandův pramen není dobře tolerován. Hlavní indikací jsou nemoci jater, žlučníku, slinivky břišní a střeva.

Kde ho naleznete: na začátku parku pod hotelem Cristal

Antoníčkův pramen

v úšovickém pavilónu dlouhou dobu vytékal anonymně. Své jméno dostal až později. V roce 1790 byl postaven kostel sv. Antonína z Padovy v Úšovicích a jeho jméno se přeneslo na pramen, který sem byl doveden za první republiky z výše položeného lesa.

Jde o slabě mineralizovanou železnatou kyselku, je využívaný jako velmi chutná stolní voda.

Kde ho najdete: Moderní altán (postavený roku1986 architektem M. Brixem) na konečné stanici trolejbusu č. 3 a 7 v Úšovicích

Pramen Nová Marie

se stáčí jako stolní voda Aqua Maria.